ImageZásadně změněné politické poměry po roce 1948 vytvářely obrysy rámce další existence a vývoje nemocnice. Podmínky jediného a nesmlouvavého vzoru - SSSR, se týkaly i rozpracování a využívání válečných zkušeností. Tento úhel pohledu se vztahoval i na jejich nositele, na jejich funkční zařazení. Vše přitom umocňovala přísná vojenská hiearchie a centralistický způsob rozhodování - pro armádní organismus příznačný.

V roce 1950 došlo k zásadní změně v organizační výstavbě armády. Nově vznikl také stupeň Hlavní týl. Hlavní zdravotnická správa Hlavního týlu (HT/HZS), od října 1951 přejmenovaná na zdravotnickou správu (HT/ZS). Po dalších téměř 40 let bylo řízení zdravotnické služby v armádě podřízeno týlovým funkcionářům.

Ústřední vojenská nemocnice (od roku 1950) byla přímo podřízena HT/ZS. Představovala nejlépe organizované, vybavené a dotované zdravotnické zařízení celé tehdejší ČSLA. V případě potřeby byla využívána celostátními zdravotnickými složkami.

První polovina 50. let se vyznačovala promítáním a uváděním nových a častých organizačních změn ve výstavbě zdravotnické služby do praktické činnosti nemocnice. Velmi rušná byla oblast personální. Zrušením roty pomocného zdravotnictva se rozšířila skupina občanských zaměstnanců. Nemocnice začala plnit úlohu centra postpromoční přípravy nových vojenských lékařů, kteří ukončili základní studium na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové (od roku 1951). Rok 1951 znamenal i první krok v poválečné dostavbě nemocnice. Do provozu byly uvedeny Domov sester a ústavní jesle.

Vypjatá doba však přinesla i vynucené zapojení lékařů a středních zdravotnických pracovníků nemocnice ve válečném konfliktu

Úspěchy na poli medicínském, kvalita poskytované péče, to byly hlavní rysy Ústřední vojenské nemocnice. Zaměření na oblast medicíny, na odbornou problematiku.

V roce 1955 vzniká Vědecká rada náčelníka ÚVN (obdobně je tomu na stupni HT/ZS). To signalizuje další výrazný a dlouhodobý rys činnosti nemocnice - vědeckovýzkumnou oblast. Ve 2. polovině 50. let byly uvedeny do provozu další nové součásti ÚVN.

V roce 1959 (29. října) byla v ÚVN otevřena první klinika - neurochirurgická klinika lékařské fakulty UK, jejíž základ tvořilo neurochirurgické oddělení nemocnice. Růst vědecké prestiže ÚVN dokumentuje i zahájení (1960) tradice jejích vědeckých konferencí.

Dominujícím rysem v činnosti ÚVN je rozvoj odborné medicinské činnosti, uplatňování nových poznatků v praktické činnosti (to se odráží i ve změnách v organizaci pracovišť). Je řešena problematika nových léčebných metod a postupů včetně klinického ověření. Zdravotnický výzkum vyvinul nové léčebné prostředky, přístroje, nové druhy obvazového materiálu, soupravy první pomoci apod. 60. léta jsou i více nakloněna k získávání a výměně medicinských poznatků na světových fórech.