Pane doktore/paní doktorko, mé manželce (30 let) byla diagnostikována bipolární porucha (s psychotickou epizodou, která přišla po dlouhých hádkách s rodiči). Nyní by měla brát lithium.
Můžete mi prosím vás vysvětlit jako laikovi:
jak působí,
jestli se má už pak brát pořád (lékař se zatím nevyjádřil jasně, kolik let by to mělo být),
jaké vedlejší účinky má a jak se zkouší, že je dávka správná?

Jestli se to má zkoušet opakovaně, nějak laboratorně, jak to udělat, když budeme třeba měsíc na dovolené v cizině?

Přečetl jsem si, že lit. má vliv i na pohlavní orgány (jak je to myšleno?). Ještě nemáme děti. Co v těhotenství (předtím brala Zyprexu a při tom prý nemohla otěhotnět, protože tento lék působil jako antikoncepce – je to pravda? Také jsme se ani o dítě nepokoušeli). Lithium působí podobně? Nesnižuje plodnost? Jinak u nás v rodině nikdo žádnou poruchu neměl, u ní se objevila až teď, takže z hlediska dědičnosti je rodina v pořádku.

Jestli by to mělo působit jako lék vyvažující náladu, aby byla stále "tak akorát", jak se pozná, kdy se má/může vysadit? V kolika procentech bývá léčba úspěšná. A jak se pozná, že je úspěšná, když by stejně měla probíhat celý život? V čem je lepší než třeba zyprexa, když ta je asi modernější?

Děkuji za stručné odpovědi na mých mnoho pochybností.

Josef

P.S. Prý lze také koupit lithium jako doplněk stravy bez receptu a že prý v Evropě ho mají všichni lidé málo v krvi. Co s tím?

Dobrý den,
Lithium patří do skupiny thymoprofylaktik, tedy léků, které by měly snižovat až eliminovat výskyt a intenzitu manických , depresivních a smíšených epizod u pacientů s poruchami nálady, ev. s poruchami nálady s psychitckými příznaky.
Mechanismus účinku není přesně znám. jako hlavní příčina jeho pozitivního efektu je ovlivňování určitých enzymů v neuronech, dále serotoninu, dopaminu a noradrenalinu a vliv na koncentraci draslíku, sodíku, vápnáíku a hořčíku v neuronech.
Hladina lithia se stanovuje z krve, zpočátku docházejí pacienti v vkrátkých intervalech týden-2 týdny, později při ustálení hladiny lithia 1x za měsíc , pokud užívají lithium dlouhodobě, pak i v delších intervalech.. Rozmezí hladiny lithia u pac. již stabilizovaných, kde lithium slouží jako profylaxe ( zamezení relapsu poruchy nálady) je 0,42 - 0,8 mmol/l. Délka užívání lithia závisí na tom, zda se jedná o první záchyt onemocnění nebo zda se jedná již o opakovanou ataku onemocnění. Při opakování nemoci se lithium většinou užívá dlouhodobě , často i celoživotně. Ale i při první epizodě se délka užívání počítá na měsíce z toho důvodu, že profylaktický (ochranný) účinek lithia se rozvíjí pozvolna v průběhu 9-12 měsíců.
Co se týče nežádoucích účinků lithia, pak je dobré rozdělit je na časné, které se objevují do 2-4 týdnů po nasazení ( průjmy, pocit na zvracení, zvracení, mírná únava, třes rukou) a pozdní ( porucha ledvin. funkcí, psoriáza, akné, leukocytóza, snížení fce štítné žlázy, kardiovaskulární poruchy, třes, otoky, zvýšení tělesné hmotnosti, může zvyžovat záchvatovou pohotovost u epileptiků.
Neovlivňuje možnost otěhotnění, ale v případě, že žena plánuje těhotenství, pak je dobré změnit lithium za jiný thymostabilizátor z důvodu jeho teratogenity ( ovlivňování vývoje plodu).
Úspěšnost léčby se hodnotí podle toho, zda došlo ke snížení ev. vymizení intenzity a frekvence jednotlivých atak. Pokud pac. léky vysadí a nemoc se opět vrátí, pak je samozřejmě pro pac. výhodnější léky užívat a návratům nemoci se tak vyvarovat.
Lithium je léty osvědčený lék, který řadě našich pacientů výrazně zlepšil životní komfort a který ve srovnání s jinými i modernějšími thymoprofylkatiky pacienti většinou dobře snášejí.
Lithium nelze zakoupit v lékárně bez receptu, důvodem je mimo jiné i to, že před nasazením lithia je nezbytné zkontrolovat funkci ledvin, srdce a štítné žlázy.

Ještě k Vašemu dotazu na Zyprexu - Zyprexa nepůsobí jako antikoncepce a a co se týče těhotenství, pak ji lze užívat , pokud není možné , aby pacientka byla bez medikace. Dokladem toho jsou i v rámci naší ambulance narozené zdravé děti ženám, které Zyprexu musely užívat.Je třeba vždy zvážit skutečnost, že pokud vysadíme medikaci, vystavujeme tím pacientku nebezpečí návratu nemoci a tím potřebě opětovného nasazení vyšších dávek než v případě, že je stabilizovaná a užívá jen "preventivní" dávky léků.

Hezký den
dr.Lednická