Lidská krev je červená tekutina kolující v cévním systému těla a plní tyto základní úkoly:
  • roznáší ke tkáním kyslík a odvádí oxid uhličitý
  • roznáší ke tkáním živiny a odvádí zplodiny látkové přeměny (metabolismu)
  • podílí se na obranyschopnosti (imunitě) organismu
  • podílí se na udržování tělesné teploty

ImageOběh krve zajišťuje srdce, a to ve dvou oběhových systémech. Tzv. malý krevní oběh vede přes plíce, kde je krev okysličena a tzv. velký krevní oběh rozvádí tepnami (artériemi) krev do tkání, kde v kapilárách odevzdá kyslík a přijme oxid uhličitý a žílami (vénami) se vrací zpět.

Průměrná osoba má 4-5 litrů krve a teprve akutní (náhlá) ztráta více než 1/3 celkového objemu krve znamená přímé ohrožení života. Krev se skládá z krevních tělísek (krvinek) a plasmy, a to zhruba v poměru 1:1.

Červené krvinky (erytrocyty) jsou tělíska diskovitého tvaru, která na rozdíl od běžných buněk nemají jádro. Jejich hlavní funkcí je přenos kyslíku a oxidu uhličitého prostřednictvím červeného krevního barviva - hemoglobinu. Množství erytrocytů je 4-5 x 1012/l krve.

Bílé krvinky (leukocyty) jsou důležitou součástí obranného (imunitního) systému organismu. Na obraně proti infekci se podílí jednak přímou likvidací např. bakterií a jednak tvorbou protilátek. Jejich množství je 4-9 x 109/l krve.

Krevní destičky (trombocyty) nejsou buňky v pravém slova smyslu, ale odštěpky mateřských buněk, tzv. megakaryocytů, které se podílí na složitém mechanismu srážení krve, tj. zástavy krvácení. Jejich množství je 150 - 300 x 109/l krve.

Plazma je tekutá součást krve a jedná se vodní roztok bílkovin a solí a představuje vlastní transportní prostřední pro živiny, odpadní látky, hormony, obranné látky (imunoglobuliny), ale též pro léky a infekci. Nejdůležitější součásti plasmy je bílkovina albumin, dále jsou to imunoglobuliny, bílkoviny důležité pro srážení krve, hormony. Podrobnější informace o plazmě jsou uvedeny v kapitole o odběrech a zpracování plazmy.