Tiskové zprávy

Tisková zpráva     
Praha, 16. října 2018

Americký lékový ústav (Food and Drug Administration, FDA) vydal letos prohlášení, ve kterém vyzývá k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru. Tímto velmi složitým buněčným ekosystémem se na 1. LF UK již delší dobu zabývá několik vědeckých skupin. Jejich činnost nyní vyústila ve vznik unikátního Centra nádorové ekologie 1. LF UK, které zahájilo svou činnost 1. září 2018.
Přestože se ve světě výzkumu nádorového mikroprostředí věnuje řada laboratoří, české uskupení nemá díky takové centralizaci výzkumných skupin ve světě obdoby. Sdružuje vědce, kteří se věnují medicinální chemii, biochemii, buněčné a molekulární biologii, genomice, proteomice, experimentální onkologii, fyziologii, morfologii i klinické medicíně.

Co si představit pod pojmem nádorová ekologie? Kromě nádorových buněk se tumor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově přeměněny. Jde o fibroblasty, buňky imunitního systému, endotelové buňky a také jejich produkty. Tyto buňky předurčují vznik mikroprostředí, které podporuje nejen růst tumoru, ale i migraci nádorových buněk, a tedy i rozvoj metastáz. Cílem centra je tyto zákonitosti pochopit a pokusit se je ovlivnit ve prospěch pacienta.
„Někdy se také mluví o nádorové ekologii či nádorové sociologii, což právě vystihuje komunikační rozměr vztahu nádorových a nenádorových buněk ve prospěch tumoru a bohužel v neprospěch pacienta. Nádorové buňky totiž nemají k dispozici spoustu atributů nezbytných pro vznik nádoru, ale dokážou ‚si říci‘ jiným buňkám, aby za ně tu ‚špinavou práci‘ udělaly,“ vysvětluje děkan 1. LF UK a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Studium mikroprostředí nádoru v současnosti nabývá na významu. „FDA letos v USA schválil registraci prvního léku, jenž potlačuje migraci nádorových buněk a vznik metastáz. Úřad zároveň vydal prohlášení, aby se farmaceutické firmy výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru věnovaly, neboť jde o oblast, která ještě není farmakologicky zcela vytěžena. Že je daná témata dobré studovat, si již dříve uvědomila spousta lidí a vědeckých skupin, naši fakultu nevyjímaje. Ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR se tak systematicky a dlouhodobě věnujeme tomu, jak nádorový ekosystém pochopit a v budoucnu terapeuticky ovlivnit,“ doplňuje přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK a hlavní vědecký koordinátor Centra nádorové ekologie 1. LF UK prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc.

V rámci centra dochází také k propojení ryze výzkumných (experimentálních) laboratoří s klinickými pracovišti a lékaři. Společně nyní cílí na poznání a léčbu dlaždicového karcinomu hlavy a krku, karcinomu pankreatu, glioblastomu či melanomu, které si jsou svými biologickými koncepty velmi podobné. „Pro neurochirurgickou a neuroonkologickou kliniku je vznik centra nesmírně důležitý. Otevírá se tak přímá a obousměrná cesta mezi laboratoří a klinickým zařízením. Primární mozkové nádory se prozatím jakékoliv léčbě vzpírají. Každé desetiletí od druhé světové války přidalo na prognóze pacientů u těch nejzhoubnějších, ale také nejčastějších nádorů, jeden měsíc života navíc. Lze věřit, že předpokládané nové a komplexní pochopení povahy mozkových nádorů povede ke zlepšení jinak chmurné prognózy našich nemocných,“ říká prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha, která je jedním ze zapojených klinických pracovišť.

Jak zdůrazňuje prof. Šedo, protinádorová léčba dnes již není cílena „pouze“ na nádor a zmenšení jeho objemu. Musí být komplexní, protože i nádor postihuje organismus systémově. A stejně tak komplexní musí být i vědecká práce. Právě nově vzniklé Centrum nádorové ekologie umožní intenzivní spolupráci na dílčích tématech. „Skupiny se budou profesně synchronizovat a sdílet technologie a přístroje, kterými se díky projektu dovybaví. Vznik centra má ovšem nejen příznivý logistický dopad a významný technologický přínos, ale ve svých důsledcích povede i k lepší přípravě postgraduálních studentů,“ dodává prof. Šedo. Centrum nádorové ekologie umožní rozšíření počtu studentů, kteří jsou už nyní do bádání o principech nádorové ekologie zapojeni v řadě laboratoří. Centrum i jim poskytne daleko lepší podmínky pro práci a dobré finanční zázemí. Současní postgraduální studenti, kteří se zabývají vědeckými projekty, dostávají stipendium ve výši asi 7000 korun měsíčně. Pokud jim nyní fakulta bude moci nabídnout pracovní úvazek, nebudou si muset přivydělávat v dalším zaměstnání a budou se moci plně věnovat tomu, co mají dělat – zvyšovat si kvalifikaci a být přínosnou součástí vědeckých týmů.

Projekt, který podpořilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy téměř 300 milióny korun z prostředků ESIF – Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, je schválen na 5 let. Poté bude centrum svou činnost financovat s grantových prostředků a dalších projektů. Vědci předpokládají, že jako konsorcium s prokazatelnou historií a vědeckými výsledky budou mít při žádostech o prostředky na výzkum vyšší šanci na úspěch. Podle očekávání projekt vyústí také v komerční spolupráci s farmaceutickými firmami, vědci už nyní otevírají první jednání. „Protože se ovlivněním migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru vědecké týmy v našem centru zabývají dlouhodobě, máme možná jistý intelektuální náskok, který může být atraktivní i pro průmyslové partnery,“ podotýká prof. Smetana.


Jak funguje nádorový ekosystém – zjednodušení na příkladu maligního melanomu
Buňky maligního melanomu ovlivňují nádorově asociované fibroblasty (vazivové buňky). Ty zpětně aktivují nádorové buňky, ale zároveň stimulují okolní keratinocyty (buňky pokožky), které opět aktivují buňky melanomu. Nádorově asociované fibroblasty také stimulují regulační T-lymfocyty (imunitní buňky), které za normálních okolností regulují imunitu, v případě maligního melanomu však stimulují růst nádoru. To vše pak vede k inhibici cytotoxických CD8+ T-lymfocytů, které za běžných podmínek bojují proti nádoru, ale činností nádorově asociovaných fibroblastů je jejich aktivita utlumována, což podpoří růst nádoru. Výsledkem je pak tvorba myeloidních imunosupresivních buněk, které vedou k výrazné imunosupresi (stavu snížené imunity), zablokují veškeré protinádorové odpovědi imunitního systému a zároveň vyšlou další signály podporující růst melanomu.
Jde tedy o velmi spletitou síť mezibuněčných vztahů, kdy nádorová buňka řídí své okolí, které zpětně ovlivňuje její chování. Buňky imunitního systému, které lze zjednodušeně označit za predátory a které by měly nádorovou buňku zahubit, však v mikroprostředí tumoru „dostanou náhubek“ a začnou nádor tolerovat. Je zřejmé, že v nádorovém ekosystému existuje široké spektrum cílových struktur pro možný terapeutický zásah, ten však musí být do té míry promyšlený, aby nevedl k ještě většímu poškození organismu.