Historie Chirurgické kliniky

Rok

Událost

1927

Ministerstvem národní obrany zakoupen pozemek (16,3 ha) Na Bateriích

1930

Vítězný návrh nemocnice od Ing. arch. Adámka

1936-38

Výstavba nemocnice za 33 milionů Kč / 1235 lůžek

8/38-3/39

Mobilizační pohotovost, zajištění uprchlíků z pohraničí

1939-45

Záložní nemocnice německé armády (urologie a rekonstrukční obličejové chir.)

1945

Vojenská nemocnice TGM ve Střešovicích

1946-48

Poválečný deficit lékařů (jen 50 % útvarových lékařů, 40 % specialistů)

1948

Další exodus, aktivace absolventů škol pro důstojníky v záloze

1950

Ústřední vojenská nemocnice, budování budov, podřízenost Sovětskému svazu

1952-53

Zapojení lékařů a sester do Korejského konfliktu (prof. Placák)

1959-70

Zlatý věk, povýšení na fakultní pracoviště (náčelník gen. MUDr. Engel)

70. léta

Normalizace, kontroly, odchod elit (náčelník gen. MUDr. Sabo)

1986-98

Výstavba chirurgických pavilónů CH1, CH2

2005

Vznik Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN Praha.

 

PRIMÁŘ

OBDOBÍ

ODBORNÉ ZAMĚŘENÍ

pplk. MUDr. Vích

1945 - 48

 

plk. MUDr. Z. Kunc

1948 - 56

Neurochirurgie

genmjr. prof. MUDr. Bedřich Placák, DrSc.

1956 - 70

Kardiochirurgie, hrudní chirurgie

plk. doc. MUDr. Milan Pražák, CSc.

1970 - 78

Kardiochirurgie, hrudní chirurgie, traumatologie

plk. MUDr. Jiří Burda

1978 - 88

Kardiochirurgie, hrudní a abdominální chirurgie

plk. MUDr. Jaromír Válka

1988 - 93

Kardiochirurgie, hrudní a abdominální chirurgie

prof. MUDr. Miloš Hájek, DrSc.

1993 - 96

Hrudní a abdominální chirurgie

plk. MUDr. Ladislav Lednický

1996 - 04

Chirurgie mléčné žlázy, hrudní a abdominální chirurgie, chirurgie cév a štítné žlázy

plk. prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.

2004 - 20

Onkochirurgie, HPB chirurgie, traumatologie

plk. doc. MUDr. Radek Pohnán, Ph.D.

2021 -

Onkochirurgie, hrudní chir, miniinvazivní techniky

 

genmjr. prof. MUDr. Bedřich Placák, DrSc. (1914–1993 – aktivní roky 1956–70)

V roce 1944 bojoval ve Slovenském národním povstání jako lékař partyzánské jednotky, v roce 1948 odjel jako dobrovolník do Jugoslávie a pracoval v mostarské nemocnici. Od roku 1951 byl zaměstnán na chirurgickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice, v letech 1953–54 vedl vojenskou nemocnici v Koreji. Roku 1956, kdy se rozdělilo chirurgické oddělení na dvě samostatná oddělení – neurochirurgii a oddělení hrudní a břišní chirurgie se stal primářem. Stál u zrodu československé kardiochirurgie (jako první v ČR provedl operaci chlopenní vady v r. 1957 a jako první v Praze operaci na otevřeném srdci v mimotělním oběhu (1960). V turbulentním roce 1968 získal profesuru na UK, ale za veřejnou kritiku invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl vyloučen z KSČ a z ÚVN vyhozen. Pracoval pak na podřadných místech např. ve Výzkumném ústavu tuberkulózy Nemocnice Na Bulovce. Poté, co podepsal Chartu 77, mu byla zcela znemožněna práce ve zdravotnictví a živil se jako náborář pražského dopravního podniku, lesní dělník, noční hlídač v Loretě a překladatel. V roce 1981 se stal jedním z mluvčích Charty 77, režim ho za to zbavil všech vyznamenání a degradoval z plukovníka na vojína. V roce 1990 byl rehabilitován a povýšen na generála. Vydal knihy Partyzáni bez legend a posmrtně Paměti lékaře.

 

 

plk. doc. MUDr. Milan Pražák, CSc. (1924 – 1978 – aktivní roky 1970–78)

Byl žák prof. Pacáka, rozvíjel kardiochirurgii, chirurgii hrudníku, gastroenterochirurgii i chirurgii štítné žlázy. Preferovalo se primární chirurgické ošetření střelných poranění hrudníku. Chirurgické oddělení ÚVN mělo jako první svůj pooperační pokoj s monitorováním základních funkcí operovaných pacientů. Rovněž jako jedno z prvních chirurgických oddělení provádělo od roku 1976 samostatně urgentní endoskopii horní části gastrointestinálního traktu při krvácení a kolonoskopie. Dalším léčebným postupem, který byl na oddělení vypracován, byla metoda řízené alkalizace žaludečního obsahu při krvácení do GIT. Říkalo se mu „létající chirurg“ protože s prof. Placákem létali do Polianky (SK) operovat 1x týdně plíce. Bohužel zemřel předčasně při dopravní nehodě pod naší nemocnicí ve svých 54 letech (1978).

 

plk. MUDr. Jiří Burda (1928 –1988 – aktivní roky 1978 – 88)

Promoval na LF UK v roce 1952, od r. 1954 byl vojákem z povolání. Věnoval se kardiochirurgii, hrudní i abdominální chirurgii. Do ÚVN přišel v roce 1959, primářem se stal od roku 1978 a chirurgii vedl 10 let.

 

plk. MUDr. Jaromír Válka (1938 –1999 – aktivní roky 1988–93)

Pokračovatel a žák Dr. Burdy, věnoval se kardiochirurgii. Oddělení vedl 6 let.

 

prof. MUDr. Miloš Hájek, DrSc. (1932 – 2017 – aktivní roky 1993–96)

Zakladatel moderní české školy hrudní chirurgie, skvělý kantor, z jehož monografií čerpají chirurgové dodnes. Z chirurgie atestoval v letech 1959 a 1963, z hrudní chirurgie v roce 1969. Habilitován byl v roce 1975, doktorát věd obhájil v roce 1981 a profesorem v oboru chirurgie byl jmenován v roce 1986. Téměř 18 let působil ve Vinohradské nemocnici. Mezitím byl v letech 1967–1969 na stáži na klinice hrudní chirurgie a kardiochirurgie v Groningenu, (kde provedl přes 200 hrudních operací a 80 na srdci). Program kardiochirurgie mu však po návratu povolen nebyl. Vedl řadu pražských chirurgií (Na Bulovce 1978–1983 (do zákazu operování), ILF (IPVZ) 1984, Na Františku 1991-1993. V roce 1993 jej povolalo MO ČR, kde se stal vládním radou a poradcem pro transformaci vojenských nemocnic. Postupně se zlikvidovaly zbytečné vojenské nemocnice v Terezíně, Českých Budějovicích, Klatovech a Mariánských lázních. V roce 1993 byl prof. Hájek jmenován přednostou nové chir. kliniky ÚVN VLVDÚ JeP. Po mozkové mrtvici již neoperoval, učil mediky i sestry, redigoval Rozhledy v Chirurgii (celých 35 let), psal soudní posudky a působil v řadě chirurgických společnostech. Miloval cestování. Odešel ve svých 85 letech.

 

plk. MUDr. Ladislav Lednický (1949 – 2017 – aktivní roky 1996 – 2004)

V roce 1996 se rozhodnutím MO aktivoval do vedení voják, zkušený abdominální chirurg Dr. Lednický. Pocházel z Malých Ledníc blízko Považské Bystrice, promoval v Hradci Králové v roce 1973, poté si doplnil interní atestaci v Brně a pracoval jako chirurg v nemocnici v Terezíně. V roce 1986 se zúčastnil kurzu válečné chirurgie v Leningradě, o deset let později sbíral zkušenosti v Massachusetts. Za jeho éry se významně rozšířila operativa mléčné žlázy, repertoár břišních operací vč. miniinvazivních technik, vrátila se chirurgie štítné žlázy a chirurgie cév (pod vedením doc. Malého, CSc) a dbalo se na vysoký standard ošetřovatelské péče. V gastroenterochirurgii se začalo využívat staplerů. Hrudní chirurgii zajišťoval externista doc. Hytych. Roční výkon (1997) čítal již přes 2100 operací, přičemž průměrná doba hospitalizace byla 5,3 dne. Od roku 1996 se Chirurgické oddělení se přestěhovalo do nově vybudovaného chirurgického pavilonu, kde sídlí dosud.

 

plk. prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. (*1953, aktivní roky 2004-2020)

Pro chirurgii se rozhodl ve svých 15 letech a dosáhl v ní mistrovství. Specializuje se na onkochirurgii, především chirurgii jater a slinivky břišní, v roce 1995 zahajoval program transplantace jater pro ČR v pražském IKEMu (spolu s doc. F. Bělinou), od roku 1999 se věnuje i experimentální chirurgii. Vrátil Střešovické chirurgii statut klinického pracoviště (od 9/2005 Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha) se superkonziliární působností pro celou ČR. Působnost prof. Rysky je široká: jako dlouholetý předseda ČCHS a vědecké rady IGA MZ se mj. zasloužil o rozvoj KDP (EBM) pro chirurgii, pozvedl úroveň vědecké chirurgie, jako operatér je stále aktivní - precizní, briskní a vyzrálý operatér, úspěšně rediguje Rozhledy v Chirurgii, kde významně přispěl ke zkvalitnění celého časopisu, účastnil se NATO mise v Afganistánu jako šéfchirurg, neúnavně přednáší a pomáhá mladým chirurgům na vědeckém poli.

 

plk. doc. MUDr. Radek Pohnán, Ph.D. (*1980, aktivní roky 2021 - dosud)

Doc. Pohnán se věnuje hrudní chirurgii, onkochirurgii a chirurgickým infekcím. Je propagátorem miniinvazivních operací (včetně robotiky). Publikuje v řadě prestižních impaktovaných časopisů. Absolvoval zahraniční stáže v Ghentu (2011), Hamburgu (2017), Kodani (2018) a v Tokiu (2019). V letech 2012-14 velel polním chirurgickým týmům v Afganistánu.