Hlavní funkcí tenkého střeva je vstřebávání živin, minerálů a vitamínů. Funkcí tlustého střeva je především vstřebávání tekutin. Dále se střevo podílí na imunitní obranyschopnosti organismu, na tvorbě některých vitamínů, ale také na vylučování odpadních látek.

Po operaci střev se pacienti obvykle zotavují na lůžkovém oddělení, kde jsou sledováni specialisty. Délka hospitalizace závisí na rozsahu a typu výkonu – u laparoskopických operací bývá rekonvalescence rychlejší a délka pobytu kratší.

• Pooperační péče zahrnuje:
  • Monitorování vitálních funkcí a péče o operační rány.
  • Postupný návrat k příjmu tekutin a následně pevné stravy podle tolerance.
  • Včasná mobilizace pro podporu obnovy funkce střev a prevence komplikací
  • Péče o případné stomie (konečníkové vývody) a edukace pacienta
  • Po většině výkonů je doporučeno dodržovat dietní režim, vyhýbat se fyzické námaze a pravidelně docházet na kontroly. V případě použití miniinvazivních technik bývá návrat k běžným aktivitám rychlejší, obvykle do 2–4 týdnů.
  • Každý pacient s nádorovým onemocněním střev je před indikací k chirurgickému výkonu prezentován na multidisciplinárním semináři, kde je stanoven osobní terapeutický plán pacienta.
    
    
• Operační spektrum: 
  • Naše pracoviště provádí chirurgické zákroky u širokého spektra střevních onemocnění:
  • Zhoubné a nezhoubné  tumory  tenkého střeva, tlustého střeva a konečníku.
    • Chirurgické výkony u nádorů střev:
      • Resekce nádorových ložisek v tenkém a tlustém střevě včetně konečníku (otevřené, laparoskopické i robotické výkony)
      • Obnova kontinuity trávicího traktu po resekčních výkonech s nutností vyvedení stomie. 
    • Chirurgické řešení nezhoubných onemocnění:
      • Odstranění divertiklů, resekce postižených částí střeva
      • Operace akutní v případě náhlých příhod břišních
      • Řešení úrazových poranění
        
        
  • Proktochirurgické výkony:
    • • Hemoroidektomie – odstranění hemoroidů
      • Operace análních fisur a perianálních abscesů
      • Chirurgická léčba pilonidální cysty
      • Prolaps rekta a další anální onemocnění
        
        
  • Chirurgie idiopatických střevních onemocnění 

Mezi idiopatická neboli nespecifická střevní zánětlivá onemocnění patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Jedná se o chronická onemocnění trávicího traktu manifestující se nejčastěji v mladém věku.

• • • • • Crohnova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění trávicího traktu, které může postihnout jakoukoliv část trávicí trubice. Nejčastěji se vyskytuje na přechodu mezi tenkým a tlustým střevem (terminální ileum, ileocekální přechod). Nemoc postihuje celou střevní stěnu a může vést ke zužování střeva, ke vzniku abscesů a píštělí. Příznaky onemocnění závisí na lokalizaci onemocnění. Mezi nejčastější příznaky patří únava, bolesti břicha, průjmy, hubnutí, bolesti v oblasti konečníku. Mohou být také přítomny mimostřevní projevy jako jsou bolesti kloubů, kožní záněty, záněty očí či postižení jater.
          
          
        • Ulcerózní kolitida je chronický zánět tlustého střeva. Typicky se projevuje střídáním klidového období s obdobím aktivace nemoci. K projevům patří nucení na stolici, hlenovité a krvavé stolice. I u tohoto onemocnění se mohou vyskytovat mimostřevní projevy jako u Crohnovy nemoci. Časté je postižení jater (primární sklerozující cholangitida).
          
          
        • Léčba: Léčba je multioborová. Medikamentózní léčba patří do rukou gastroenterologa. 80 % jedinců s Crohnovou nemocí je během života operováno, u ulcerózní kolitidy se jedná o 10-15 % nemocných.Indikace nemocného k operaci probíhá v rámci multidisciplinárního týmu zahrnujícího chirurga, gastroenterologa a radiologa. Operace provádíme především laparoskopicky nebo s užitím robotického manipulátoru.
          
          
  • Spektrum operací: 
    • • • Crohnova nemoc: ileokolická resekce, strikturoplastiky, resekce tračníku, subtotální kolektomie (odstranění tlustého střeva), reoperace pro recidivu (návrat onemocnění), ošetření píštělí v oblasti konečníku. V některých případech je nutné vytvoření střevního vývodu (stomie) z tenkého nebo tlustého střeva na dobu dočasnou či trvalou.
        • Ulcerózní kolitida: proktokolektomie s vytvořením rezervoáru konečníku (pouch) ve dvou nebo třech dobách. Vždy je nutné přechodné vyvedení tenkého střeva na břišní stěnu (stomie). Další typem výkonu je odstranění celého tlustého střeva s odstraněním konečníku a vytvořením trvalého vývodu z tenkého střeva (ileostomie).

Po operaci je pacient uložen na standardní oddělení nebo na jednotku intenzivní péče dle typu operace a přidružených onemocnění operovaného. Pacient je časně vertikalizován a zatěžován stravou. Po obnovení činnosti střev pro plyny a stolici při dobrém klinickém stavu a laboratorních výsledcích je možné propuštění do domácího ošetřování. Pokud je vytvořena stomie, pak je nemocný edukován v péči o stomii stomickou sestrou a vybaven nezbytnými pomůckami.

Délka hospitalizace závisí na typu operačního výkonu, průměrně se jedná o 5-7 pooperačních dní. Následuje kontrola v chirurgické ambulanci k odstranění stehů a předání výsledku histologického vyšetření. Dále pacienta předáváme zpět do péče gastroenterologa.

• Divertikulózní choroba střev
  • Definice:
    Získané výchlipky střevní sliznice a submukózy skrze oslabená místa svalové vrstvy tlustého střeva, nejčastěji v oblasti sigmatu.
    
    
  • Epidemiologie:
    • Vyskytuje se převážně u starších osob (více než 60 let).
    • Častější ve vyspělých zemích (vliv stravy chudé na vlákninu).
      
      
  • Etiologie:
    • Nedostatek vlákniny ve stravě → vyšší intraluminální tlak.
    • Slabost střevní stěny.
      
      
  • Klinické příznaky
    • Asymptomatická divertikulóza - náhodný nález.
    • Divertikulitida - bolest v levém podbřišku, horečka, změny stolice, nauzea.
    • Možné komplikace: absces, perforace, peritonitida, píštěle, krvácení.
      
      
  • Diagnostika:
    • CT břicha – metoda volby.
    • Kolonoskopie (mimo akutní fázi).
      
      
  • Léčba:
    • Nezánětlivá forma: dietní režim (vysoký obsah vlákniny).
    • Divertikulitida:
      • Lehké případy: ambulantní léčba, ATB.
      • Těžké případy: hospitalizace, i.v. ATB, chirurgie při komplikacích (perforace, absces, obstrukce).

• • Indikace k operaci:
    • Opakované záněty (recidivující divertikulitida)
    • Perforace s peritonitidou
    • Absces neřešitelný drenáží
    • Fistuly (např. kolovezikální, kolovaginální)
    • Obstrukce střeva
    • Krvácení nereagující na konzervativní léčbu
    • Chronické obtíže s výrazným dopadem na kvalitu života
      
      
  • Operační postupy :
    • Resekce postiženého úseku střeva s primární anastomózou (Nejčastější výkon – zejména u nekomplikované nebo dobře zvládnuté divertikulitidy)
    • Resekce s terminální kolostomií – Hartmannova operace, Možnost rekonstrukce kontinua po několika měsících.
    • Resekce postiženého úseku (nejčastěji sigmatu), uzávěr rektální pahýlu + vyvedení stomie.
      
      
• Meckelův divertikl
  • Definice: Vrozený pravý divertikl tenkého střeva (ileum), zbytek omfalomezenterického duktu.
    
    
  • Epidemiologie: 
    • 2 % populace, častěji muži.
    • Často asymptomatický, ale může být příčinou náhlé příhody břišní.
      
      
  • Klinické příznaky:
    • Krvácení (ektopická žaludeční sliznice → ulcerace).
    • Obstrukce tenkého střeva 
      • invaginace-Meckelův divertikl jako vedoucí bod
      • volvulus
    • Zánět divertiklu imitující apendicitidu.
    • Perforace.
      
      
  • Diagnostika:
    • CT břicha.
    • laparoskopická revize dutiny břišní 
      
      
  • Léčba:
    • Symptomatický divertikl: chirurgická resekce.
    • Asymptomatický - dle nálezu a rizik.
      
      
• Úrazové poranění střev a jiné náhlé příhody břišní.

Tato skupina zahrnuje akutní stavy v dutině břišní, které vyžadují rychlou diagnostiku a léčbu – často chirurgickou. Mohou být způsobeny poraněním, zánětem, ischemizací nebo mechanickou překážkou.

• • úrazové 
    • ruptura parenchymatózních orgánů (např. játra, slezina – často po tupém břišním traumatu)
    • perforace dutých orgánů (např. střevo, žaludek – může vzniknout po úrazu nebo v souvislosti s jiným onemocněním)
      
      
  • neúrazové
    • zánětlivé (např. akutní apendicitida, divertikulitida, cholecystitida)
    • ileosní (např. zauzlení střev, srůsty, nádorová obstrukce)
    • cévní (např. mezenteriální ischemie, infarkt střeva)
      
      
  • Klinické symptomy:
    • Bolest břicha (často náhle vzniklá a zhoršující se)
    • Subfebrilie až febrilie (zvýšená teplota až horečka)
    • Nevolnost a zvracení
    • Vzedmuté (nafouklé) břicho
    • Porucha odchodu plynů a stolice
    • Tuhá, napjatá břišní stěna při pohmatu (tzv. „defense“)
      
      
  • Diagnostika: 
    • Diagnostika náhlých příhod břišních vyžaduje komplexní přístup, jehož cílem je rychle a přesně určit příčinu obtíží:
    • Fyzikální vyšetření - pohmat, poslech, poklep břicha
    • Laboratorní testy - známky zánětu, krvácení, poruchy metabolismu
    • Zobrazovací metody:
      • Ultrazvuk břicha (UZ)
      • Rentgen břicha nebo hrudníku
      • CT vyšetření (nejčastěji kontrastní CT břicha)
  • Léčba
    • Léčba náhlých příhod břišních se odvíjí od konkrétní diagnózy, avšak velmi často je nutný chirurgický zákrok bez zbytečného prodlení.
    • V případě poranění dutiny břišní (např. při úrazu) je standardem revize dutiny břišní – tedy otevření břicha a podrobná kontrola vnitřních orgánů za účelem nalezení a ošetření zdroje krvácení či perforace.
    • U zánětlivých nebo obstrukčních stavů může být nutná resekce postižené části střeva nebo odstranění příčiny neprůchodnosti.
    • U cévních příhod (např. uzávěr mezenteriální tepny) je klíčová rychlá chirurgická revaskularizace nebo odstranění odumřelé části střeva.