Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha disponuje jako první v České republice digitálním exoskopem. Tato technologie umožňuje lékařům provádět mikroneurochirurgické výkony a zároveň dodržovat hygienická opatření zavedená v souvislosti s covidem-19. Při operacích mozku nebo páteře sledují zdravotníci operační pole pomocí speciálních brýlí na monitorech ve 3D.

„Současné hygienické normy vyžadují, aby měl chirurg při výkonu respirátor FFP3 a k tomu před obličejem plexisklo. Při vrtání kosti nebo preparaci totiž může dojít k uvolnění drobných částic, a tedy i k přenosu infekce. Dodržet požadovaná opatření však při mikroneurochirurgických operacích za použití klasického mikroskopu není možné, protože operatér se musí dívat do okuláru,“ vysvětluje úskalí neurochirurgických operací za současné situace přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN prof. MUDr. David Netuka, Ph.D.

Operovat bez mikroskopů je přitom dnes v neurochirurgii ve většině případů nemyslitelné a znamenalo by to po medicínské stránce návrat zhruba do šedesátých let minulého století. Nemocnice proto za využití dotace ministerstva obrany dovybavila kliniku novým digitálním mikroskopem, tzv. exoskopem, který umožňuje zachovat současné standardy péče a spektrum výkonů, aniž by zdravotníci museli podstupovat riziko nákazy. Chirurg operující s exoskopem totiž nesleduje operační pole skrze okulár, ale na monitoru v trojrozměrné projekci s vysokým rozlišením za použití speciálních 3D brýlí. „Digitální mikroskop čili exoskop je vlastně kamera, kterou může operatér volně manipulovat, díky čemuž může využít daleko více úhlů pohledu. Na sále jsou k dispozici tři monitory – dva pro 3D zobrazení a jeden pro zobrazení 2D,“ vysvětluje prof. Netuka. Exoskop lékaři využívají denně zejména pro operace mozku, operují s ním například nezhoubné a zhoubné nádory, cévní onemocnění, malforace, úrazy, dále také krkavice, páteře nebo periferní nervy.

Neurochirurgické pracoviště 1. LF UK a ÚVN je prvním pracovištěm v České republice, které tuto technologii rutinně využívá. Podle přednosty kliniky se v současné době, kdy počet pacientů s covidem-19 strmě narůstá, ukazuje, že její pořízení bylo správným krokem. Přístroj za 8,6 milionu má však řadu výhod, které zdaleka nesouvisí pouze s covidem-19, a neurochirurgové z 1. LF UK a ÚVN o něj proto usilovali už v době před koronavirem. „Díky exoskopu celý tým vidí stejný obraz ve stejné kvalitě ve vysokém rozlišení 4K. Nejen operatér, ale i asistent, sestry nebo dokonce anesteziologové mají přesný přehled o tom, co se děje,“ zdůrazňuje prof. Netuka a dodává, že sestry mohou pro snazší manipulaci s instrumenty využívat 2D monitor bez speciálních brýlí.

Transparentnost operací uvítal i děkan 1. LF UK doc. MUDr. Martin Vokurka, CSc. „Přístroj usnadňuje a zlepšuje vzdělávání mediků, kteří mohou díky exoskopu dění sledovat stejně jako operatér. Videozáznam z výkonu se navíc automaticky archivuje, takže ho lze následně využít pro fakultní výuku, což je pro pedagogy v nynější době distanční výuky velkým přínosem,“ uvedl děkan doc. Vokurka.

Proškolit se v používání exoskopu se na druhou stranu museli i atestovaní neurochirurgové. „Nejdříve každý chirurg prošel školením od výrobce, poté prováděl jednoduché výkony. Pro urgentní operace s exoskopem jsou proškoleni všichni lékaři z kliniky. I ti starší si na odlišný způsob sledování operačního pole rychle zvyknou – odhadem tak po třech operacích. ‚Learnign curve‘ je v tomto případě extrémně krátká, a to především u těch lékařů, kteří jsou zvyklí pracovat s endoskopem,“ míní prof. Netuka.

S exoskopem budou moci v Ústřední vojenské nemocnici pracovat nejen neurochirurgové. Zařízení je totiž lehké a mobilní a lze ho převážet i na jiné kliniky. Výhledově se proto počítá se sdílením přístroje, už nyní ho využívají na klinice ORL, uplatnit by se mohl i v cévní chirurgii nebo pro drobné ortopedické operace.

Otázku, zda exoskopy nahradí klasické mikroskopy, nechává prof. Netuka otevřenou. „Rozhodnout mohou ekonomické aspekty. Exoskopy zatím nejsou příliš rozšířené, a přesto stojí méně než špičkové mikroskopy. Lze předpokládat, že s jejich rozšiřováním bude klesat také jejich cena,“ domnívá se přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN prof. David Netuka.


O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů. Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech. 1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha (ÚVN)
ÚVN poskytuje na úrovni fakultní nemocnice kvalitní komplexní a bezpečnou odbornou zdravotnickou péči o dospělé pacienty, založenou na nejmodernějších léčebných metodách a postupech ve všech oborech s výjimkou kardiochirurgie, porodnictví a léčby popálenin. Nezabývá se dětským lékařstvím. ÚVN je příspěvková organizace, jejím zřizovatelem je Ministerstvo obrany ČR. Trvale rozvíjí moderní, zejména miniinvazivní postupy v jednotlivých medicínských oborech. Nemocnice je vybavena moderní technikou a reflektuje soudobé trendy v medicíně. Nezbytnou součástí nemocnice je špičkový diagnostický komplement. Je výcvikovým, vzdělávacím a odborným zdravotnickým zařízením Armády České republiky a dlouhodobě pečuje o válečné veterány. Disponuje 677 lůžky, z toho 472 standardními, 68 JIP, dále lůžky následné a sociální péče. Ročně je v ÚVN provedeno přes milion ambulantních výkonů a má přes 26 tisíc hospitalizovaných. Nemocnice má přes tři desítky odborných zdravotnických pracovišť. Statut kliniky mají: chirurgie, neurochirurgie a neuroonkologie, interní obory, ORL, oční, onkologie, infekční nemoci, ortopedie, gynekologie a anesteziologie a resuscitace. ÚVN trvale rozvíjí výuku pregraduální a postgraduální, která probíhá prakticky na všech odděleních.


Petra Klusáková, DiS.
Oddělení komunikace 1. LF UK
tisková mluvčí 1. LF UK, redaktorka