Čerstvá data z epidemie covid-19 z ÚVN Praha
Za období od 12. 3. do 15. 4. 2020 jsme v ÚVN Praha diagnostikovali a léčili celkem 74 případů covid-19. Z tohoto počtu 38 pacientů bylo léčených ambulantně, přičemž 31 s lehkým průběhem zůstalo v domácím léčení a telefonickém sledování a 7 těchto pacientů, u kterých došlo k progresi onemocnění, bylo následně hospitalizováno.
Hospitalizovaných covid-19 pozitivních osob bylo celkem 43, a to 20 žen a 23 mužů s věkovým průměrem 56 let (rozmezí 18 - 98 let). Z klinických příznaků byla u 86 % pacientů horečka, kašel u 84 %, dušnost uvádělo 77 % a průjem 26 % nemocných, bolest na hrudi se vyskytla u 21 % pacientů a anosmie u 7 % nemocných. Další jiný příznak pak udávalo 63 % osob (myalgie, artralgie, nauzea, slabost, cefalea). Trvání příznaků před pozitivitou PCR testu bylo průměrně 4,4 dne. Lehký průběh – tj. žádná či lehká pneumonie – mělo 10 (23 %) pacientů, středně těžký průběh – onemocnění s dušností – se vyskytl u 15 (35 %) pacientů, těžký průběh – rozsáhlejší pneumonie vyžadující oxygenoterapii – mělo rovněž 15 (35 %) pacientů a kritický průběh s nutností umělé plicní ventilace (UPV) měli 3 (7 %) nemocní. Průměrná délka hospitalizace byla 7 dní (rozmezí 1 až 24 dní). Nejčastější komplikací byla bakteriální superinfekce, která se vyskytla celkem u 33 % pacientů. Dále jsme zaznamenali následující komplikace (vždy po 1 případu): plicní embolie, pro kterou byla pacientka přechodně na lůžku intenzivní péče bez nutnosti UPV, dále fluidothorax, nový záchyt fibrilace síní, suspektní myokarditida a prolaps hemoroidů. Dvě pacientky zemřely, přičemž základní příčina byla vysoký věk a současné komorbidity. Celkem 4 pacienti byli přeloženi na lůžka intenzivní péče v ÚVN a následně do Nemocnice na Homolce a v jednom případě na pneumologickou jednotku intenzivní péče Všeobecné fakultní nemocnice. Do 15. 4. bylo 30 pacientů propuštěno domů, 2 pacienti byli přeloženi do izolace v lázních Toušeň a 1 pacientka na Interní kliniku 1. LF UK a ÚVN; 4 pacienti byli k 15. 4. 2020 nadále hospitalizováni na KIN 1. LF UK a ÚVN a 4 nemocní byli v jiných zdravotnických zařízeních.
V souboru hospitalizovaných pacientů byla patrná významná korelace věku s tíží průběhu. Dále jsme analyzovali index tělesné hmotnosti (BMI), který byl v průměru 28,8. Ve třetině případů se jednalo o kuřáky nebo ex kuřáky. Vyšší BMI i nikotinismus byly spojeny s těžším průběhem onemocnění. Z komorbidit dominovala hypertenze, opět u nemocných se středně těžkým a těžkým průběhem covid-19. Diabetes mellitus (DM) byl v našem souboru spojen s průběhy kritickými. Z plicních onemocnění byla nejčastější chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), jejíž výskyt rovněž koreloval s těžším průběhem covid-19. Naproti tomu pacienti s astma bronchiale (AB) v anamnéze měli většinou lehký nebo maximálně středně těžký průběh covid-19. Chronické onemocnění ledvin (CKD) a srdeční selhání (SS) v anamnéze naopak vždy predikovaly těžký průběh covid-19. Z dalších komorbidit byly přítomny v jednotlivých případech jiná onemocnění kardiovaskulárního systému, tromboembolické onemocnění, hypotyreóza, onkologické onemocnění, nespecifický střevní zánět, roztroušená skleróza a demence. Přehled komorbidit uvádí tabulka 1.
Tabulka 1. Přehled komorbidit u 43 nemocných hospitalizovaných s covid-19
| komorbidity | DM | AH | kuřáci | exkuřáci | CHOPN | plicní fibróza | CKD | AB | SS |
| počet | 8 | 13 | 3 | 11 | 4 | 3 | 4 | 5 | 4 |
| podíl | 18,6 % | 30,2 % | 7,0 % | 25,6 % | 9,3 % | 7,0 % | 9,3 % | 11,6 % | 9,3 % |
Zpracovali:
Zofia Bartovská 1; Filip Andrle 2; Milan Zlámal 1; Ondřej Beran 1; Irena Murínová 3; Martina Čurdová 4, Michal Holub 1
1 Klinika infekčních nemocí, 2 Interní klinika, 3 Oddělení klinické farmacie, 4 Oddělení klinické mikrobiologie
Mgr. Jitka Zinke
vedoucí odboru, tisková mluvčí
Odbor komunikace a propagace
