Sepse, známá laicky také jako „otrava krve“, patří mezi nejzávažnější infekční onemocnění. Vzniká, když se bakterie, viry nebo plísně dostanou do krevního oběhu a způsobí selhání orgánů. Jde o život ohrožující stav, který se může rozvinout velmi rychle – každá hodina rozhoduje o šancích na přežití. Pacienti, kteří infekci přežijí, se často potýkají s dlouhodobými následky, jako je např. posttraumatická stresová porucha. Osobní zkušenost s následky sepse popisuje i Tereza Šauer, která o svém zotavení mluví jako o zázraku. Po měsíčním pobytu v nemocnici se znovu učila chodit, nejvíc ale její život ovlivňují právě psychické následky.
„Sepse je velmi závažná infekce, kdy se mikroorganismy dostávají do krevního oběhu a způsobí postižení dalších orgánů. Jde o život ohrožující stav,“ vysvětluje prof. MUDr. Michal Holub, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN. Zároveň přiznává, že toto téma je pro něj důležité nejen z profesního, ale i osobního hlediska: „Pokud jste někdy slyšeli varování ‚Nesahej na to, je to rezavé, dostaneš otravu krve‘, tak to není mýtus, je to pravda. Můj pradědeček, který byl důlním dozorcem v Příbrami, zemřel na otravu krve poté, co se poranil o rezavý kov.“
Podle profesora Holuba je klíčové, aby se o sepsi mluvilo. I z výsledků mezinárodních studií vyplývá, že sepse je hlavní příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče:
- v USA je ročně zaznamenáno kolem 900 000 případů
- ve Velké Británii přibližně 100 000 případů za rok
- smrtnost se pohybuje kolem 34 až 36 %
- sepse je 10. nejčastější příčinou smrti v USA i v EU
- v České republice není centralizovaný sběr dat týkající se případů sepse; vzhledem k tomu, že se Česko nevymyká evropskému průměru, lze počet onemocnění sepsí odhadnout na zhruba 30 tisíc ročně.
„Jedná se o vážné onemocnění a počty případů jsou varující. Věříme, že díky lepší informovanosti lze docílit snížení počtu onemocnění sepsí. Mnohé septické stavy nemusí nastat, nebo lze alespoň zmírnit jejich průběh včasnou léčbou,“ zdůrazňuje profesor Holub.
Příznakem sepse může být horečka doprovázená schváceností, někdy naopak snížení tělesné teploty, nízký krevní tlak, zrychlená srdeční akce a frekvence dýchání, porucha vědomí, zmatenost, namáhavé dýchání, snížené močení nebo průjem. „Laickou indicií je i pocit strachu o život. Pacient má pocit, že nejde o běžnou infekci, je vyděšený a vystresovaný - i to je důležitý varovný signál,“ doplňuje přednosta Holub.
Pokud sepse postoupí do stadia septického šoku, dochází k masivnímu poklesu krevního tlaku a selhání oběhu. Bez okamžité lékařské pomoci pacient v této fázi nemoci nevyhnutelně umírá.
Dříve byla sepse spojována s válečnými poraněními, dnes jsou nejčastějšími zdroji otravy krve zápaly plic, infekce močových cest, infekce v dutině břišní či infekce kůže. Prevencí je správná péče o rány, očkování proti tetanu a včasné vyhledání lékařské pomoci při vážnějších infekcích. „Antibiotika zásadně změnila prognózu sepse. Bez nich by úmrtnost byla nesrovnatelně vyšší,“ dodává profesor Holub.
Léčba vyžaduje okamžité podání antibiotik, rychlou identifikaci zdroje infekce a podporu základních životních funkcí. Každá hodina prodlení významně zhoršuje prognózu.
Na rozdíl od mnoha jiných onemocnění sepse nekončí pro pacienta vždy v okamžiku, kdy se podaří zvládnout akutní ohrožení života. Mnozí pacienti se musí vyrovnávat s dlouhodobými následky – od fyzické slabosti a chronických obtíží až po psychické dopady. „Po těžké sepsi se až u poloviny pacientů rozvíjí posttraumatická stresová porucha. Pacienti trpí záchvaty úzkosti, panickými atakami a traumatickými vzpomínkami, které zásadně mění jejich život,“ říká profesor Holub.
Fitness trenérka Tereza Šauer prodělala sepsi poté, co se nakazila kampylobakterem při přípravě kuřecího masa na vývar. Díky své dobré fyzické kondici přežila. Po měsíci stráveném v nemocnici se musela znovu naučit chodit a jíst. Náročnější ale bylo vyrovnat se s psychickými následky. „Posttraumaťáček, jak ho nazývám, je poslední dva roky můj nejlepší kamarád. Propuklo to pár měsíců po propuštění z nemocnice. Objevuje se kdykoli se mu zachce. Například houkající sanitka ve mně vyvolá vzpomínky na den, kdy mě vezli se selhávajícími orgány. Panická ataka mě přepadne na místech, kde je víc lidí pohromadě. Proto radši trávím čas sama nebo v lese,“ popisuje Tereza.
Právě neviditelné následky jsou tím, co ji nejvíce zasáhlo. „Vzhledem k tomu, jak blízko smrti jsem byla, mám pořád strach o své blízké. Tělo se dalo dohromady, i když to trvalo dva roky, ale hlava ne. Je těžké vysvětlit, co prožívám, když slyším ‚Přežila, tak co?‘, odcházím. Ale to není tak jednoduché. Sepse mi změnila život. Už nic neberu jako samozřejmost,“ dodává.
Podle odborníků je právě tento rozměr nemoci důvodem, proč se o sepsi musí mluvit nejen jako o akutní hrozbě, ale také jako o onemocnění se závažnými dlouhodobými následky.
Tereza se rozhodla svou zkušenost proměnit v pomoc ostatním. Spolupracuje s Global Sepsis Alliance, vystoupila na mezinárodním kongresu v Bruselu a podílela se na překladu informačních materiálů pro české pacienty. Momentálně pracuje s profesorem Holubem na tvorbě příručky pro pacienty s podobnou zkušeností a jejich příbuzné. „Našla jsem si pacienty v zahraničí, kteří mi pomohli nejvíce, protože zažili to samé. Navíc mají např. následky v podobě amputovaných končetin. Pomoc od někoho, kdo si tím prošel, je nejcennější – a teď se snažím ji nabídnout i dalším pacientům,“ vysvětluje.
Lidem v podobné situaci Tereza radí vysvětlit svému okolí, že potřebují čas. „Důležité je zázemí a rodina. A samozřejmě vyhledání psychologické pomoci. Cesta k uzdravení je individuální a dlouhá. Je potřeba se nepřetěžovat a dát si čas, protože když to neuděláte, vrátí vás to na začátek. O to delší celý ten proces bude.“
Na 13. září každoročně připadá Mezinárodní den sepse, jehož cílem je šířit osvětu mezi odbornou i laickou veřejností. „Je to problematika, které by se měla věnovat větší pozornost. Nepodceňujte příznaky, očkování ani akutní ošetření. Může vám to zachránit život,“ dodává profesor Holub.
Nejzajímavější čísla a fakta o pooperační sepsi (ČR, 2020–2023)
Zdroj: Kancelář zdravotního pojištění (KZP)
Celonárodní přehled
- míra pooperačních sepsí ve všech neakutních plánovaných operačních případech činila 1,03 % za období 2020 až 2023
- vrchol nastal v roce 2021, kdy sepsí bylo 1,3 % případů, následně poklesla na 0,91 % v roce 2023.
Regionální rozdíly
- nejlepších výsledků tradičně dosahuje Praha a Vysočina
- naopak výrazně horší situace je v Karlovarském kraji - v roce 2021 mělo sepsi více než 22 pacientů z 1000 (tedy více než 2,2 %)
- podobné horší výsledky byly zaznamenány i v Pardubickém kraji
Typ zdravotnického zařízení
- nejvyšší míru sepsí vykazovaly v roce 2023 krajské a oblastní nemocnice s komplexní péčí – 1,12 %
- fakultní a velké krajské nemocnice měly nižší míru sepsí – 0,86 %.
Typ operačního výkonu
- nejčastěji se sepse vyskytuje po výkonech na tenkém a tlustém střevě.
