Léčba nádorových onemocnění může být spojena s řadou komplikací. Patří mezi ně i porucha žláz s vnitřní sekrecí – tedy porucha tvorby hormonů. V minulosti tyto potíže vznikaly většinou s odstupem měsíců až let po ukončení protinádorové léčby, a to zejména v souvislosti s radioterapií a chemoterapií. Moderní onkologická léčba, zejména tzv. imunoterapie, která se v poslední době používá stále častěji u různých typů onkologických onemocnění, může vést k rozvoji poruchy tvorby hormonů už v průběhu léčby. Tyto poruchy, pokud nejsou včas a správně léčené, mohou stav pacienta s nádorovým onemocněním zhoršit a být i důvodem k přerušení či ukončení protinádorové léčby. Proto je velmi důležitá úzká spolupráce mezi onkologem a endokrinologem.
„Léčba nádorů imunoterapií je nejčastěji spojena s poruchou funkce štítné žlázy, a to cca v 5 až 10 % případů, dále s poruchou funkce podvěsku mozkového (až u 5 % případů). Ostatní komplikace jsou méně časté. Patří k nim cukrovka nebo porucha funkce příštítných tělísek. Celkově se jedná se o desítky nových pacientů ročně, kteří jsou převzati do péče naší ambulance,“ říká doc. MUDr. Jana Ježková, PhD., lékařka Interního ambulantního oddělení ÚVN.
V Ústřední vojenské nemocnici se této problematice dlouhodobě a systematicky věnuje Endokrinologická ambulance Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN. Lékaři při zajišťování péče úzce spolupracují s Onkologickou klinikou 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Onkologickou klinikou 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Nezbytné je zabezpečení dostupnosti časného endokrinologického vyšetření a zahájení léčby, aby nedošlo k prodlevě či přerušení onkologické léčby. Z endokrinologického hlediska je pro pacienty zásadní nejen nasazení hormonální léčby, ale i vysvětlení specifické problematiky dané poruchy.
Příznaky hormonální nedostatečnosti jsou často nespecifické - může jít o únavu, celkovou slabost, točení hlavy nebo bolesti břicha. Jedná se tak o příznaky, které mohou doprovázet základní onkologické onemocnění nebo jeho léčbu. Pokud je příčinou nedostatek hormonů, tyto příznaky po nasazení léčby odezní. Proto je potřeba na tyto komplikace myslet a provádět pravidelné krevní testy.
Potvrzuje to i případ 51letého pacienta, o kterého nedávno odborníci v Endokrinologické ambulanci ÚVN pečovali: „Po odstranění nádoru ledviny u něj bylo nutné zahájit podávání imunoterapie. Po několika měsících léčby ale začal cítit velkou slabost a nechutenství. Na onkologii mu byly provedeny odběry krve a zjistilo se, že se má těžký nedostatek kortizolu. Na základě konzultace s Endokrinologickou ambulancí ÚVN proto bylo zahájeno podávání kortikoidů a jeho stav se rychle zlepšil. Při vyšetření endokrinology byla posléze potvrzena porucha funkce podvěsku mozkového (hypofýzy), která byla příčinou nedostatečné tvorby kortizolu,“ popisuje MUDr. Mikuláš Kosák, Ph.D., vedoucí Interního ambulantního oddělení ÚVN.
Ve většině případů lze po nasazení vhodné léčby a odeznění projevů nežádoucích účinků v imunoterapii pokračovat. Pouze u závažných případů je někdy nutné zvážit trvalé ukončení imunoterapie. Ta má ale jinak řadu pozitivních účinků - ovlivňuje totiž řídící body imunitního systému a vyvolává velmi účinný boj organismu proti nádoru.
