Ústav gastrointestinální onkologie se ve své vědecko-výzkumné činnosti zaměřuje na dvě základní oblasti:
- screening a časná diagnostika neoplázií gastrointestinálního traktu
- nežádoucí vedlejší účinky protinádorové terapie na gastrointestinální trakt
Populační screening kolorektálního karcinomu
Program byl na celostátní úrovni zahájen v roce 2000. Podrobné informace jsou zveřejněny v článku Screening kolorektálního karcinomu.
Časná diagnostika karcinomu pankreatu
Duktální adenokarcinom pankreatu (PDAC) patří mezi maligní onemocnění s nejzávažnější prognózou. Hodnoty incidence, prevalence a mortality jsou téměř identické. Mortalita v České republice je třetí nejhorší v Evropě (po Maďarsku a Slovensku), činí 20,3 / 100 tis. obyvatel (2020). Podle odhadu Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupne incidence PDAC celosvětově od roku 2020 do roku 2040 o 70 %.
Celosvětově neexistuje žádný efektivní screeningový program, ani žádné účinné nástroje diagnostiky v časném stadiu onemocnění. Programy se zaměřují na vyšetřování rodinných příslušníků prvního řádů nemocných s PDAC (cca 10 % případů) a osob s vysokým rizikem vzniku PDCA (cca 10 % případů), např. pacienti s hereditárními chorobami (Peutzův-Jeghersův syndrom, Lynchův syndrom aj.).
Aplikace nových poznatků do translační medicíny jsou limitované a výsledky dosud zcela neuspokojivé. Projekty se zaměřují především na sledování přednádorových stavů. Např. cystické léze pankreatu (IMPM) jsou spojeny s 8% rizikem progrese v karcinom v během 5 let sledování. Jinými směry výzkumu jsou vyšetření cirkulující nádorové DNA (ctDNA), genetické vyšetření (metylované DNA), mikroRNA spojenými s PDAC, nebo studium metabolomiky a změn lipidomiky. Endoskopická ultrasonografie a magnetická rezonance nejsou pro vyhledávací populační programy volně dostupné. Výše uvedené přístupy jsou v populačním screeningu prozatím neproveditelné a ekonomicky neefektivní.
ÚGIO připravil dva základní směry. První program se týká osob s vysokým rizikem vzniku PDAC (viz výše). Druhý směr je zaměřen na diferencovaný přístup k pacientům s nově diagnostikovaným diabetes mellitus. V České republice se ročně jedná zhruba o 60 tisíc osob, z toho polovina je ve věku nad 60 let.
Nežádoucí vedlejší účinky protinádorové terapie na gastrointestinální trakt
Moderní onkologická léčba, zejména chemoterapie a imunoterapie, je spojena se závažnými nežádoucími vedlejšími účinky. Mezi ně mimo jiné patří zvracení. V běžné klinické praxi není jednoduché odlišit, zda je příčina zvracení centrální (v CNS) nebo periferní (přímý toxický účinek onkologické léčby na myoelektrickou aktivitu žaludku). Rozlišení je zásadně důležité pro následující léčbu, protože terapie obou eventualit je odlišná. Dalšími závažnými nežádoucími vedlejšími účinky onkologické terapie jsou poruchy funkce gastrointestinálního traktu: tranzitní čas, motorická dysfunkce a její projevy (průjem, zácpa), malabsorpce žlučových kyselin, změny gastrointestinálních mikrobiot (SIBO, syndrom bakteriálního přerůstání), a v neposlední řadě metabolické konsekvence malasimilace (karenční stavy: hypozincémie, hypovitaminózy D, B12 a A). Celosvětově není žádný zlatý standard pro diagnostiku, ani aplikovatelná metodika pro diferenciální diagnostiku těchto stavů.
Metodikou vyšetření změn motorické funkce žaludku jsou elektrogastrografie a nově také planimetrická impedance žaludku. Komplexní neinvazivní vyšetření gastrointestinálních funkcí umožňují motilitní kapsle (stanoví pH v žaludku, gastrické vyprazdňování, tranzitní časy, intraluminální teplotu a tlakové poměry). Tyto pokročilé diagnostické metodiky také umožní preklinické experimentální a klinické hodnocení gastrointestinálních rizik nových léčiv onkologické terapie.
Důležitým přínosem je možnost neinvazivní malabsorpce žlučových kyselin (SeHCAT), který jsme nově zavedli do klinické praxe pro celou Českou republiku. Postupně byly získány souhlasy Státního úřadu pro jaderní bezpečnost, schválení SÚKL (Seznam individuálně připravovaných léčivých přípravků, kód 0259481, ATC V09DX01) a schválení Ministerstva zdravotnictví ČR (rozhodnutím č. j. MZDR 11123/2022-4/OLZP).
