Tlak na hrudi, bolesti, které budily ze spaní, problémy s polykáním a nakonec neschopnost polknout i obyčejnou vodu. Tak vypadala každodenní realita paní Hany, než jí lékaři diagnostikovali achalázii – vzácné onemocnění jícnu. Díky specializované péči a moderní operaci dnes pacientka opět jí a pije bez bolesti. Touto vzácnou chorobou v České republice trpí podle odhadů 1 000 až 2 000 lidí. Přesná epidemiologická data ale nejsou k dispozici. V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) lékaři ročně ošetřují s touto diagnózou přibližně 30 pacientů.
„Začalo to nenápadně – přes den mě bolelo na hrudi, v noci mě to budilo ze spaní. Musela jsem vstát a ,rozchodit´ to. Jenže pak se to začalo zhoršovat. Nemohla jsem polykat velká ani malá sousta. Nakonec už mi dělalo problém se i napít,“ popisuje paní Hana své obtíže. Po vyšetření jí byla diagnostikována právě achalázie.
„Jde o poruchu motility neboli hybnosti jícnu, kdy se dolní jícnový svěrač – kruhový sval mezi jícnem a žaludkem – nedokáže uvolnit. Potrava se tak v jícnu hromadí a způsobuje potíže s polykáním, tlak, bolesti na hrudi a návrat potravy zpět do úst,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Vacková, Ph.D., odbornice na poruchy motility jícnu z Oddělení gastrointestinální endoskopie z Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN.
Přesné příčiny onemocnění nejsou podle MUDr. Vackové dosud známé, roli mohou hrát genetické, imunitní, virové a další faktory. Choroba se většinou projevuje postupně, ale i v méně závažných případech výrazně ovlivňuje kvalitu života pacientů – a to jak po fyzické, tak i po psychické stránce.
Důležitou roli v diagnostice hraje gastroskopie. Jde o endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku pomocí optické hadičky. Lékaři díky němu mohou vidět typické změny pro achalázii jako je rozšíření jícnu někdy i se zbytky jídla a křečovitě sevřený dolní jícnový svěrač. Při gastroskopickém vyšetření je zásadní také vyloučit jiné, častější příčiny obtížného polykání. Gastroskopie tak může vyslovit podezření na achalázii, definitivní diagnóza je pak potvrzena jícnovou manometrií. Na základě výsledků vyšetření je následně stanoven léčebný postup.
„Pacientům říkáme na rovinu, že gastroskopie není příjemná, ale není to ani vyloženě bolestivé vyšetření. Pomocí moderních vyšetřovacích přístrojů v kombinaci s lokálním znecitlivění pomocí sprejů nebo i premedikace, kdy se pacientovi aplikuje do žíly lék, který tlumí dávivý reflex, se dá velmi dobře zvládnout. Nejhorší emocí v gastroenterologii je strach – ale pokud pacient ví, co ho čeká, snáší vyšetření mnohem lépe,“ doplňuje lékařka.
Paní Hana po stanovení diagnózy podstoupila endoskopický operační zákrok, který jí umožnil opět normálně jíst i pít. Nyní dochází do nemocnice na pravidelné kontroly. „Pamatuji si ten první okamžik po operaci, kdy jsem se poprvé napila - bylo to něco úžasného. Po třičtvrtě roce mi najednou tekutina opravdu sklouzla do žaludku. Ten pocit byl nepopsatelný,“ vzpomíná.
Na Interní klinice 1. LF UK a ÚVN se odborníci zaměřují nejen na běžná onemocnění trávicího traktu, jako jsou reflux jícnu nebo vředy, ale také na vzácná onemocnění, včetně poruch motility jícnu. Kromě diagnostiky se zde provádí i endoskopické zákroky, jako je odstraňování časných nádorů jícnu a žaludku pokročilými endokopickými technikami.
„Máme s těmito pacienty zkušenosti a víme, jak jim ulevit. Důležité je naslouchat jejich příznakům a nebát se vyšetření - mnohdy přinese úlevu a návrat k běžnému životu,“ uzavírá MUDr. Vacková.
