Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN) si v letošním roce připomíná 20. výročí od zavedení metody kryokonzervace krve, která významně rozšířila možnosti dlouhodobého uchovávání vzácných krevních přípravků a přispěla ke zvýšení bezpečnosti a dostupnosti transfuzní péče.
V roce 2006 byla v ÚVN do provozu uvedena první česká banka kryokonzervovaných erytrocytů. Unikátní technologie umožňující dlouhodobé uchovávání červených krvinek při velmi nízkých teplotách představuje důležitou součást zajištění transfuzní péče pro pacienty s mimořádnými potřebami.
Zavedení kryokonzervace krve znamenalo ve své době významný milník v oblasti transfuzního lékařství. Metoda používaná v ÚVN umožňuje skladovat mražené krevní buňky při teplotách -80 °C, aniž by došlo ke ztrátě jejich funkčních vlastností. Kryokonzervace umožňuje uchovávat erytrocyty až 30 let, po rozmražení je krev použitelná 21 dnů.
Historie kryokonzervace krve v ÚVN sahá do roku 2003, kdy na Oddělení hematologie a krevní transfuze (OHKT) byl zahájen výzkumný projekt Ministerstva obrany ČR zaměřený na vývoj a zavedení metodiky dlouhodobého skladování erytrocytů pro strategické, speciální a léčebné potřeby Armády České republiky i civilního zdravotnictví. Po úspěšném výzkumu, laboratorním ověřování a klinických studiích byla v roce 2006 uvedena do rutinního provozu banka kryokonzervovaných erytrocytů, která dodnes zůstává jedinečným pracovištěm svého druhu v České republice. Banka hlubokomražené krve je strategickou krevní bankou pro vojenské zdravotnictví a krizovou krevní politiku státu, ale je i bankou vzácných erytrocytů a speciálních autotransfuzních programů.
Zmrazovat lze také některé další buněčné přípravky, například krvetvorné kmenové buňky používané při transplantacích nebo trombocyty (krevní destičky). Odborníci OHKT se zasadili o vývoj a zavedení kryonzervace trombocytů. Tato metoda, která byla ve světovém kontextu zcela ojedinělá a kterou ÚVN zavedla v roce 2014, představuje další milník v kryokonzervaci krve umožňující prodloužení skladování krevních destiček z tehdejších 5-7 dní až na 2 roky. Kryokonzervované trombocyty jsou vhodným přípravkem pro vojenské i civilní použití, zejména pro řešení akutních stavů spojených s masivním krvácením, kdy není k dispozici trvalá a dostatečná zásoba čerstvých trombocytů. Jelikož je mražení a rozmražování krevních destiček jednodušší než kryokonzervace erytrocytů, proškolila ÚVN i zdravotnické pracovníky řady dalších českých nemocnic a transfuzních stanic, zejména těch, které patří mezi tzv. krizová transfuzní centra.
„Metoda kryokonzervace krve vyřešila mnoho problémů v tranfuzní službě. Dvacet let zkušeností s kryokonzervací krve v ÚVN potvrzuje význam této technologie pro moderní vojenské i civilní zdravotnictví. Umožňuje nám být připraveni na situace, kdy je potřeba zajistit dostupnost vzácných krevních přípravků pro pacienty s náročnými léčebnými potřebami. Kryokonzervace krve představuje důležitý prvek připravenosti zdravotnického systému, kterým se ÚVN významně podílí na budování schopností zdravotnického zabezpečení pro mimořádné události a krizové situace“, uvedl doc. MUDr. Miloš Bohoněk, přednosta Ústavu laboratorní medicíny, hematologie a transfuziologie FBMI ČVUT a ÚVN a zakladatel českého programu kryokonzervace krve.
Za dvě desetiletí existence prošla technologie i související laboratorní postupy dalším vývojem. Význam metody kryokonzervace krve se osvědčil nejen při každodenní zdravotní péči, ale také při řešení mimořádných situací, kdy je nezbytné disponovat dostatečnými a kvalitními zásobami transfuzních přípravků. Výročí je příležitostí ocenit práci lékařů, transfuzních specialistů, biologů a laboratorních pracovníků, kteří se na vybudování a provozu této unikátní banky podíleli. Jejich práce přispívá k bezpečnosti a kvalitě zdravotní péče poskytované pacientům v celé České republice. ÚVN je v oboru kryokonzervace krve lídrem i ve světě a zavedené postupy i praxe v této oblasti jsou předmětem častého zájmu zahraničních odborníků.
