Seznam článků

ImageZásadním objevem, který vůbec umožnil bezpečné podávání krevních transfúzí, byl objev krevních skupin vídeňským vědcem Ladsteinerem v roce 1901. Jednalo se o skupiny A, B a 0, které Landsteiner pojmenoval jako A, B, C . Český psychiatr Dr. Jan Janský v roce 1907 ještě popsal čtvrtou krevní skupinu, která obsahovala současně znaky A a B a krevní skupiny v kompletním souboru 4 nazýval I, II, III, IV, když ovšem již v roce 1902 Descatello a Sturli (rovněž z Vídně) popsali krevní skupina AB jako "výjimku z Ladsteinerova pravidla". Teprve od 30.let se ustálilo značení těchto krevních skupin jako A, B, AB a 0.

Jedná se o nejdůležitější krevně skupinový systém červených krvinek, který musí být při krevních transfuzích bezvýhradně respektován, v opačném případě by byl pacient ohrožen na životě. Je to dáno tím, že v krvi nositelů příslušného znaku jsou obsaženy tzv. přirozené protilátky proti znaku opačnému. Tj. krev skupiny A obsahuje protilátky anti-B, skupina B protilátky anti-A, skupina 0 protilátky anti-A i anti-B, skupina AB je bez protilátek.

Pokud se podá neslučitelná krev (např. příjemci skupiny A krev skupiny B), dojde působením protilátek v krvi příjemce ke shlukování a rozpadu krvinek dárce, které může mít závažné, až smrtelné, důsledky.

Krevní skupina 0 je tzv. univerzální skupina (univerzální dárce), kterou je možné např. z důvodu časové tísně podat kterémukoli příjemci, protože proti erytrocytům této skupiny nemůže mít nikdo přirozené protilátky. Na druhou stranu osoba skupiny AB může dostat krev kterékoli jiné krevní skupiny (univerzální příjemce), protože neobsahuje protilátky.

V českých zemích je nečastější výskyt skupiny A (42%), dále 0 (39%), B (15%) a AB (4%).

Další důležitý krevně skupinový systém, objevený též Landsteinerem v roce 1941, je systém Rh. Tento sytém, jako většina ostatních, nemá přirozené protilátky, ale při styku dvou v tomto systému odlišných krví se protilátky vytváří. Z tohoto relativně komplikovaného systému je nejdůležitější znak D, kdy jeho přítomnost se hodnotí jako Rh+ a nepřítomnost jako Rh-. Cca 90% osob je Rh+ a 10% Rh-.
Prakticky se respektuje tak, že příjemci Rh+ mohou dostat krev Rh+ i Rh-, ale příjemci Rh- pokud možno pouze Rh-, protože při podání krve Rh+ si proti ní vytvoří protilátky a další transfuze Rh+ by mohla být nebezpečná. Největší význam má ale tento systém v porodnictví, kde protilátky anti-D (tj. proti Rh+), které si matka Rh- vytvoří, pokud donosí dítě po otci Rh+ , mohou ohrozit následující plody (hemolytická nemoc novorozenců).

Kromě těchto uvedených dvou krevních skupinových systémů je popsáno ještě asi 50 dalších, z nichž jen některé mají větší bezprostřední klinický význam.