Degenerativní onemocnění páteře je systémové postižení muskuloskeletálního i neurálního aparátu, převážně víceetážové. Postihuje většinu populace, tvoří 40 - 70% operačních výkonů větších neurochirurgických pracovišť v ČR. Různé následně i paralelně probíhající patologické mechanizmy (diskopatie, spondylóza, spondylartróza) působí obecně dvěma výslednými efekty na nervové struktury:

A) obstrukce - chronická ischemizace NS
B) instabilita - (mikro-) traumatizace NS

ad A) výsledná stenóza páteřního kanálu (dělení: transversální, laterální, foraminální) je nejčastěji působena diskopatií a následnou reakcí okolní kostní tkáně. Často užívaná klasifikace (protruze, subligamentózní hernie, extradurální hernie extruze) dle vztahu sekvestru k zadnímu vazu bývá v praxi užívaná chybně nebo nejednotně.

ad B) nestabilita degenerativního původu je méně častá než jiné příčiny (tj. traumata, vrozené vady, nádory, RA aj.). Klinické (neurologické) projevy závisí na etáži postižení, obecně je lze dělit na 4 typy: 1) bolest, 2) kořenové iritační a zánikové syndromy (cerviko- kraniální/ brachiální v krčním, pásové neuralgie v hrudním a typické kořenové příznaky v lumbosakrální oblasti – nejčastěji L5 a S1 kořeny, včetně syndromu kaudy), 3) míšní projevy (myelopatie s pestrou škálou příznaků chronické, neúplné léze), 4) v krční oblasti ještě příznaky z ischemizace ve VB povodí (syndrom zadní jámy) při kompresi krčního úseku vertebrální tepny. Setkáváme se s nimi u dospělých nemocných s převahou ve 4. a 5.deceniu, výjímečně u mladých lidí od 10. roku věku a vzácně u dětí. Mírnou převahu postižených tvoří ženy. Kromě podrobného neurologického vyšetření je nezbytnou pomůckou radiologická a doplňkovou metodou elektrofyziologická diagnostika (EP). Zásadní je nativní RTG vyšetření v několika projekcích (předozadní, bočné, v C úseku foraminální a ev. dynamické projekce), dnes běžná MR (CT) vytlačuje PMG (PMCT), která má však stále nezastupitelné místo. Indikace chirurgických výkonů musí být individuální, týmová a často interdisciplinární. Kromě klinického nálezu je třeba zohledňovat habitus, motivaci a sociální aspekty nemocného. Léčba je vždy interdisciplinární (rehabilitace, neurologické ev. radiologické kontroly, aj.) a dlouhodobá, často celoživotní. Chirurgická léčba (vynětí disku a dekomprese páteřního kanálu) je v případě krční páteře a ve vybraných případech bederní páteře doplněna kostní dézou s užitím vlastního kostěného štěpu (z lopaty kyčelní kosti) a v některých případech doplněna kovovou (titanovou) fixací dlahou aj. Neúspěšná léčba (indikace) ústí často v tzv. failed back (neck) surgery syndrom, znamená vážný zásah do života nemocného často s plnou invaliditou. Zde je nezbytná komplexní péče (spolupráce s algologem, anesteziologem, psychologem aj.).

Na naší klinice se léčbou degenerativního onemocnění páteře zabýváme od jejího vzniku a v posledních letech zaznamenáváme výrazný nárůst operačních výkonů, zejména v oblasti krční páteře (zhruba 600 operací ročně v bederním úseku, cca 100-150 výkonů v oblasti krční páteře, v naprosté většině z předního přístupu).